Jednací a organizační řád pro rozhodčí řízení

Jednací a organizační řád pro rozhodčí řízení před rozhodci vedenými v seznamu rozhodců Komise pro rozhodčí řízení a.s.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek I.

Komise pro rozhodčí řízení, a.s.

1.1 Komise pro rozhodčí řízení, a.s., IČ: 28477561 se sídlem: Praha 10, Francouzská 284/94, PSČ: 101 00 je obchodní společnost (dále jen „společnost“), která zabezpečuje organizačně, ekonomicky a technicky činnost fyzických osob zapsaných v seznamu rozhodců vedeném touto společností při rozhodování majetkových sporů dle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o rozhodčím řízení“).

Článek II.

Seznam rozhodců

2.1 Společnost vede seznam rozhodců. Vlastní činnosti spojené s vedením seznamu rozhodců vykonává ředitel společnosti. Seznam rozhodců je veřejně přístupný k nahlédnutí v sídle společnosti a na internetové síti na elektronické adrese: www.kprr.cz

2.2 Do seznamu rozhodců může být na základě rozhodnutí představenstva společnosti zapsána fyzická osoba starší 18 let, která je státním občanem České republiky, plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, která si osvojila znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon činnosti rozhodce podle Zákona o rozhodčím řízení, pokud jsou u ní dány veškeré osobní a morální předpoklady pro výkon této funkce. Do seznamu rozhodců nesmí být zapsána osoba, u níž to zvláštní předpisy vylučují.

Článek III.

Ředitel společnosti

3.1 Ředitel společnosti organizuje agendu spojenou s činností společnosti a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí rozhodců a další činnosti, jejichž výkonem jej pověří představenstvo společnosti.

3.2 Ředitele společnosti jmenuje a odvolává představenstvo společnosti, kterému je ředitel společnosti odpovědný.

3.3 Ředitel společnosti spravuje seznam rozhodců a zajišťuje technicko-administrativní podmínky pro činnost rozhodců zapsaných v tomto seznamu. Při své činnosti využívá kancelář společnosti.

3.5 Ředitel organizačně a metodicky řídí činnost rozhodců zapsaných v seznamu rozhodců, především určuje rozhodce pro jednotlivé spory, dává pokyn k vyplacení určené odměny rozhodců, ustanovuje opatrovníka pro doručování. Ředitel společnosti však nesmí žádným způsobem zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti rozhodců.

3.6 Ředitel společnosti se může své funkce kdykoliv vzdát, a to i bez oznámení důvodu, písemným oznámením adresovaným představenstvu společnosti. Představenstvo společnosti je v takovém případě povinno neprodleně jmenovat nového ředitele společnosti. Až do jmenování nového ředitele společnosti vykonává působnost ředitele představenstvo společnosti.

3.7 Ředitel společnosti vede a odpovídá za evidenci spisů a vykonává a odpovídá samostatně nebo prostřednictvím zaměstnanců společnosti za následující činnosti:

a) přiděluje spisovou značku věci po doručení žaloby;

b) zasílá účastníkům výzvy k úhradě poplatků za rozhodčí řízení;

c) zjišťuje zaplacení poplatků za rozhodčí řízení a oznamuje zaplacení rozhodci;

d) přijímá od účastníků oznámení o změně jejich adres, obchodních firem a vyznačuje tyto změny ve spisech,

e) zajišťuje doručování písemností dle tohoto řádu;

f) vyznačuje na rozhodčích nálezech doložku právní moci a vykonatelnosti;

3.8 Pro agendu jednotlivých rozhodců, případně žalobců lze zřídit funkci asistenta ředitele společnosti, který u této agendy vykonává činnosti až do rozsahu, které jinak vykonává ředitel společnosti a je řediteli společnosti za jejich řádný výkon odpovědný. O zřízení funkce asistenta ředitele společnosti rozhoduje představenstvo společnosti.

ČÁST DRUHÁ

ŘÍZENÍ

1. Obecná část

Článek IV.

Rozhodci a rozhodování sporů

4.1 Rozhodci zapsaní v seznamu rozhodců rozhodují majetkové spory, jestliže je jejich pravomoc pro daný spor založena:

a) Platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou (ust. §§ 2 a 3 Zákona o rozhodčím řízení);

b) Písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců;

4.2 Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.).

4.3 Spor rozhoduje jediný rozhodce. Jmenování jediného rozhodce provádí podle tohoto řádu ředitel společnosti.

4.4 Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným. Rozhodci však mohou spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily.

4.5 Řízení podle tohoto řádu je neveřejné.

4.6 Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 18 a § 19 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.).

4.7 Řízení před rozhodcem zapsaným v seznamu rozhodců je jednoinstanční.

4.8 Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění.

Článek V.

Pravomoc

5.1 Nedostatek pravomoci rozhodce nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci namítla (§ 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení.

5.2 Rozhodce je oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne usnesením o zastavení řízení.

5.3 Námitky nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.

Článek VI.

Doručování

6.1 Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodce, ředitel společnosti nebo jím pověřený pracovník, a to na adresu, kterou strana uvedla, popřípadě na adresu bydliště nebo sídla, pokud strana neuvedla jinou adresu, či na adresu osoby oprávněné jednat za právnickou osobu, jíž je doručovaná písemnost určena, nebo zvolenému právnímu zástupci.

6.2 Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se doručují do vlastních rukou doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

6.3 Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem.

6.4 Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.

6.5 Všechna doručení dle tohoto článku jsou platná i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy její převzetí bylo odepřeno. Písemnost určená k doručení do vlastních rukou, kterou adresát přes oznámení doručující pošty nevyzvedl, se považuje za doručenou poslední den úložné lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ostatní písemnosti, které adresát nevyzvedne do 5 dnů od oznámení doručující pošty o uložení, se považují za doručené poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

6.6 Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodci nebo řediteli společnosti, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.

6.7 Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu ředitel společnosti jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. Den doručení opatrovníkovi se považuje za den doručení adresátovi, jemuž byl ustanoven opatrovník k přijímání písemností.

Článek VII.

Předkládání písemností a úkony účastníků

7.1 Podání je možno učinit písemně. Podání se zasílají na adresu společnosti.

7.1 Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a rozhodce měli po jednom vyhotovení a sekretariát společnosti rovněž jedno vyhotovení.

7.2 Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině (popř. slovenštině). Pokud jsou písemné důkazy předkládány v cizím jazyce, musí být na výzvu rozhodce, popř. na žádost strany a se souhlasem rozhodce předložen rovněž jejich překlad do češtiny (popř. slovenštiny), a to na náklad strany, jež provedení takového důkazu navrhuje.

Článek VIII.

Místo a jazyk jednání

8.1 Rozhodci rozhodují spory dle tohoto řádu zpravidla bez nařízení ústního jednání. Rozhodce však může ústní jednání dle svého uvážení nařídit, považuje-li toto jednání za účelné. Nařídí-li rozhodce ústní jednání ve věci, koná se takové jednání zpravidla v sídle společnosti. Na základě dohody stran lze jednání konat na jiném místě České republiky nebo i v zahraničí.

8.2 Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v češtině. Tlumočení do cizího jazyka je možné zajistit na žádost některého z účastníků. Rozhodci na takovou žádost účastníků a na jejich účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstarají také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností. Rozhodce může rozhodnout o povinnosti účastníka řízení složit k rukám společnosti zálohu na odměnu tlumočníka.

8.3 Se souhlasem účastníků je rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců oprávněn podle potřeby konat jednání, popřípadě i vynést rozhodnutí v jiném jazyce.

8.4 Pro účel rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.

Článek IX.

Přerušení řízení

9.1 Po zaplacení poplatku za rozhodčí řízení ve správné výši dle hodnoty předmětu sporu projednání sporu může být na žádost kterékoliv strany nebo z podnětu rozhodce z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává rozhodce, a nebyl-li rozhodce ještě ustaven, ředitel společnosti. Po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, se v řízení pokračuje.

Článek X.

Zajištění důkazů a předběžná opatření

10.1 Po podané žalobě, může rozhodce v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

10.2 Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodce.

2. Zahájení řízení

Článek XI.

Podání žaloby

11.1 Rozhodčí řízení se zahajuje doručením žaloby s náležitostmi dle čl. XII. tohoto řádu společnosti. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení podle Sazebníku poplatků za rozhodčí řízení.

11.2 Nebylo-li v rozhodčí smlouvě stranami dohodnuto jinak, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Společnosti.

Článek XII.

Obsah žaloby

12.1 Žaloba musí obsahovat následující náležitosti:
a) dostatečné označení stran včetně identifikačního čísla, je-li přiděleno,

rodných čísel stran - fyzických osob, označení sídla či bydliště stran;

b) adresy účastníků pro doručování včetně případných elektronických adres;

c) vylíčení skutkového, případně právního stavu věci, na kterém žalobce zakládá své žalobní nároky;

d) označení důkazních prostředků, jimiž žalobce své žalobní nároky prokazuje;

e) čeho se žalobce domáhá (žalobní nárok);

f) datum sepsání žaloby;

g) žádost o zrychlené vyřízení věci, pokud se ho žalobce domáhá.

12.2 Žaloba musí také obsahovat:
a) poukaz na založení pravomoci společnosti, resp. ředitele společnosti jmenovat rozhodce ze seznamu rozhodců vedeného společností;
b) vyčíslení hodnoty předmětu sporu;
c) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle Sazebníku poplatků za rozhodčí řízení ve prospěch společnosti na bankovní účet č.: 4200171144/6800, pod variabilním symbolem – u žalobce fyzické osoby jeho rodné číslo, u žalobce právnické osoby jeho identifikační číslo;

d) plnou moc právního zástupce, pokud je žalobce zastoupen;

Článek XIII.

Odstranění vad žaloby

13.1 Jestliže ředitel společnosti zjistí, že podaná žaloba neobsahuje náležitosti uvedené v čl. XII tohoto řádu, vyzve žalobce, aby v jím určené lhůtě odstranil zjištěné vady. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

13.2 V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu nebo žalobu v poskytnuté lhůtě nedoplní, bude se v řízení pokračovat, jen jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava a projednání věci

Článek XIV.

Příprava řízení a odpověď na žalobu

14.1 Má-li ředitel společnosti za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, vybere ze seznamu rozhodců rozhodce, který bude spor projednávat a rozhodovat na základě smlouvy, kterou s rozhodcem uzavře společnost. Současně přidělí sporu spisovou značku a založí spis, který předá obratem rozhodci. Ve spise ředitel společnosti vyznačí datum doručení žaloby, případně požadavek zrychleného vyřízení věci dle tohoto řádu.

14.2 Rozhodce po svém určení rozhodcem ze strany ředitele společnosti uvědomí sám nebo prostřednictvím ředitele společnosti o podání žaloby žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i tento řád. Současně určený rozhodce vyzve žalovaného, aby do 7 dnů od doručení žaloby předložil své písemné vyjádření ve věci popřípadě důkazy, jichž dovolává. V případě, že tak žalovaný neučiní, považují se skutečnosti uvedené v žalobě za nesporné.

Článek XV.

Projednání věci a dokazování

15.1 Rozhodce je oprávněn rozhodnout spor v rozhodčím řízení konaném dle tohoto řádu bez ústního jednání pouze na základě stranami předložených písemností. Rozhodce může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží jako nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

15.2 V případě, že rozhodce rozhodne o tom, že je třeba nařídit ve věci ústní jednání, vyrozumí o čase a místě konání ústního jednání strany předvoláním, které jim zašle s takovým předstihem, aby každý z účastníků měl k dispozici lhůtu nejméně 7 dnů na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

O průběhu ústního jednání pořizuje rozhodce nebo jím pověřená osoba protokol o jednání, který podepisuje rozhodce.

15.3 Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodce si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

15.4 Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii. Rozhodce je však oprávněn požadovat dle své úvahy originály důkazů.

15.5 Rozhodce je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

15.6 Hodnocení důkazů provádí rozhodce podle vlastního uvážení.

15.7 Za důkaz může sloužit vše, čím lze prokázat tvrzení účastníka.

15.8 Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uzavření.

15.9 Jestliže v průběhu řízení strany ukončí spor uzavřením smíru a strany o to požádají, vydá Rozhodce smír formou rozhodčího nálezu, jehož obsahem bude dohoda účastníků o předmětu sporu, neodporuje-li obsah smíru právním předpisům.

15.10 V případě, že žalobce požádá o zrychlené vyřízení věci a uhradí příplatek za toto zrychlené řízení v souladu sazebníkem poplatků za rozhodčí řízení, jež je nedílnou součástí tohoto řádu, koná se zrychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu do 30 dnů od řádného podání žaloby.

4. Skončení řízení

Článek XVI.

Forma rozhodnutí

16.1 Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

Článek XVII.

Vydání rozhodčího nálezu

17.1 Poté, co rozhodce usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, a nejsou zde důvody pro zastavení řízení, přistoupí k vydání rozhodčího nálezu.

17.2 Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

17.3 Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodce zároveň lhůtu pro toto plnění.

17.4 Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodce rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto. Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodce rovněž projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

17.5 Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé.

17.6 Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.

17.7 Rozhodčí nález musí obsahovat údaje uvedené v čl. XVIII tohoto řádu.

Strany se mohou písemně dohodnout na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu (§25 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.). Takovou dohodu mohou uzavřít také shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodcem.

17.8 Jestliže rozhodce ve věci rozhodoval podle zásad spravedlnosti, musí být rovněž tato skutečnost uvedena v rozhodčím nálezu.

17.9 Výrok rozhodčího nálezu na peněžité plnění může být vyjádřen v cizí měně, vyžadují-li to okolnosti případu a neodporuje-li to právním předpisům.

17.10 Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozhodnutí, pokud Rozhodce nestanoví lhůtu jinou.

17.11 Rozhodčí nález musí být doručen účastníkům.

17.12 Rozhodčí nález se stranám doručuje zásadně v písemné formě bez ústního vyhlášení.

Článek XVIII.

Obsah rozhodčího nálezu

18.1 Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
a) jméno rozhodce;

b) místo a datum vydání nálezu;

c) označení stran a dalších účastníků sporu;
d) předmět sporu;

e) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu;

f) odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly na tom, že nález není třeba odůvodňovat);

g) poučení o vykonatelnosti;

h) podpis rozhodce;

Článek XIX.

Oprava rozhodčího nálezu

19.1 Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být opravena usnesením, jež musí být podepsáno a doručeno jako rozhodčí nález.

19.2 Opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s opravou rozhodčího nálezu.

Článek XX.

Splnění rozhodčího nálezu

20.1 Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí.

Článek XXI.

Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

21.1 Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález, skončí se řízení vydáním usnesení.

21.2 Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem;

b) v případě, že rozhodce dospěje k závěru, že jeho pravomoc pro řízení není dána;

c) v případě nezaplacení poplatku za rozhodčí řízení dle Sazebníku poplatků za rozhodčí řízení.

d) neodstraní-li žalobce vady dle čl. XIII. tohoto řádu.

21.2 V případě, že dojde pouze k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu ve smyslu ustanovení, nevydává rozhodce usnesení, jímž toto částečné zpětvzetí připouští.

Článek XXII.

Náklady rozhodčího řízení

22.1 Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně poplatku za rozhodčí řízení, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování.

22.2 Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Odměnu za zastupování stanoví rozhodce přiměřeně podle ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení. Pouze v odůvodněných případech může rozhodce přiznat náhradu odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem podle skutečně účastníkem zaplacené odměny za takové právní zastoupení.

22.3 Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy a je-li tento zástupce plátcem daně z přidané hodnoty.

22.4 Byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné).

22.5 Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně. Rozhodce může po účastníku řízení požadovat, aby složil zálohu na náklady důkazu, který navrhl nebo který nařídil rozhodce o skutečnostech jím uvedených nebo v jeho zájmu.

Článek XXIII.

Náhrada nákladů rozhodčího řízení

23.1 Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná Rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Účastníci jsou povinni dbát o to, aby rozhodce již před vydáním rozhodčího nálezu měl náležitě podáno, jakých nákladů řízení se účastník domáhá k náhradě a aby vznik těchto nákladů byl doložen.

23.2 Měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

23.3 I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu rozhodce přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze rozhodce.

23.4 Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým jednání nezavdal příčinu k zahájení rozhodčího řízení.

23.5 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla v rozhodčím nálezu přiznána náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

23.6 Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí rozhodce výjimečně náhradu nákladů rozhodčího řízení zcela nebo zčásti přiznat.

ČÁST TŘETÍ

Článek XXIV.

Společná ustanovení

24.1 Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Nestanoví-li Zákon o rozhodčím řízení nebo tento řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád.

Článek XXV.

Účinnost

15.1 Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2013.